Jak napsat nekrolog na někoho, koho jsem neznal?
Chodil jsem pravidelně kolem jeho obydlí. Míval uklizeno, bez plotu, dobře se tam sedělo, tak jsem občas poseděl na jeho terásce.
U jednoho pilíře srovnaná práce: rozebíral elektroniku na měď. U druhého spacák, matrace, dvě tašky s věcmi. Výhled na kozy a krávy naproti přes potok. Docela fajn místo, až na ta auta nad hlavou. Nikdy se neukázal, možná byl zrovna na pochůzce kolem popelnic, nebo čekal za rohem, až vypadnu.
Včera tam bylo rušno: dvě policejní auta, koroner, igelitový pytel. Zmrzl. Nebo zmrzla. Bezdomovci bývají i ženské.
Když umře politik, jsou černé titulní stránky novin, televize, státní pohřeb, lafety, vlajky, desetitisíce lidí, celý ten krám. Na tomhle pohřbu nebude nikdo, jen hrobník.
Jasně, srovnávám nesrovnatelné, já vím.
Smrt člověka se smrtí člověka.
Ale přesto si tenhle bezdomovec od Botiče zaslouží aspoň čárku.
Bon voyage, bratříčku.
Další posty: