Dezoláti nebo nedezoláti?

Měli jsme teď v Praze jednu takovou demonstraci u Muzea a přestože už je to stará zpráva (považte, celé dva dny!), internet stále bzučí, jací že to tam byli lůzři a dezoláti.

No, nebyli.

Jistě, pár holých hlav se šlo porvat s policií skrzevá ukrajinskou vlajku, jako by se porvali skrzevá cokoliv. Na pódiu řečnili pravověrní fašounci, ve snaze založit (podvodem, jak jinak), další extremistickou stranu. O tom žádná.

Ale ti lidi, co pak zaplnili město?

Pár fanoušků s vlajkama, vyjadřování a chování stejné jako když Baníkovci jdou ze Sparty. Klasika.

V tramvaji dvě velmi hloupé a velmi staré paní, s nekonečným “a ten Andy je takový borec, a ti mladí ho chudáčka trápí, ani najíst mu nedají, ani těch pár miliard ze státního mu nenechají”

Jenže hlavně: všude hromada úplně normálních chlapů a ženských, jaké kdybys potkal kdekoliv jinde, dáš řeč. Dělníci. Navěšovačky kuřat. Nádeníci. Zchudli během posledních dvou let, dochází jim prachy, a mají pocit, že jsou dobří jen jako tažní koně bohatým.

Tohle nejsou dezoláti. Neříkejte jim tak, jděte s tímhle nálepkováním do prdele. Zítra v jejich situaci můžete být taky.

To není hloupost, co je žene do ulic. To je beznaděj.


Další posty: