Listopad 2020
Pár lidí jsem trochu naštval rozhodnutím omezit svou práci na cross-site Pirátských projektech, např. Nalodění.
Dlužím jim vysvětlení, a o tom je tento článek.
Problém dobrovolníka ve velké organizaci je tento: ať už rozdáváš na ulici noviny nebo programuješ backend, tlačíš tím dopředu celou organizaci “en bloc”. Nemůžeš si vybrat, že pomůžeš jen inspirativním, skvělým, pracovitým lidem. Zároveň z tvé práce mají dílčí užitek i lidé, které podporovat nechceš.
Koho podporovat nechci? Nemám osobní nepřátele, ostatně nevěřím na nepřátelství per se. Ale vadí mi lidé, kteří si budují teplá místečka. Mockrát jsem se na fóru vyjadřoval k díčím aférám, vesměs měly něco společného s tím, že někdo až příliš sebevědomě zacházel se stranickými prostředky (tedy penězi z příspěvků a z daní lidí). Dalo by se to pojmenovat papalášismus? Snad.
Piráti jsou mocenská struktura, jako každá politická strana. A tímpádem vždy budou přitahovat jedince, toužící primárně po moci. Nechci zde rozebírat jejich destruktivní vliv na morálku a důvěryhodnost ostatních, snad v jiném článku. Jde mi o to, co s tím jako dobrovolník mohu udělat, abych je podporoval co nejméně.
Tedy, možnosti jsou tři, respektive, tyto tři mne napadly:
1) Vykašlat se na celý ten krám. Dost lidí to tak udělalo, pokud čtete rezignační vlákna. Při poslední krizi jsem si vzal 14 dní na rozhodování,
jestli s tím praštit. Nekonec dělám opak: přece “jim” to nenecháme.
2) Táhnout dál a doufat, že interní mechanismy Pirátů zmíněné budulínky vyeliminují. To mi přijde naivní, na to budulínci spoléhají: zamávají pár frázemi,
poplácají po ramenou a pronesou motivační speech o nutnosti táhnout za jeden provaz. Jako bychom to neznali z korporátů.
3) Rozlišovat, komu budu pomáhat a komu ne. Tuhle cestu jsem si zvolil, a rozeberu ji víc.
Rozlišování, komu pomáhat
Není to binární rozhodnutí: jen těžko najdeš projekty, které pomohou těmto třem kolegům, a zbytku ne. Jenže nač dělat na infrastruktuře pirátských webů, když ji využije k sebepropagaci kromě stovky bezproblémových lidí i jeden papaláš? Nač pomáhat na Nalodění, když (mimo jiné) posíláš nesmírně cenné nováčky těm, kteří je mohou zneužít? Ještě si moc dobře pamatuji svoji naivitu z prvních 3 měsíců u Pirátů: všichni byli úžasní, a to je zranitelná doba, kdy z tebe schopný manipulátor snadno udělá svého “roztleskávače”.
A má to drawback: zejména v Technickém odboru dnes se každá ruka počítá, a moje rozhodnutí odeserou právě ti, kterých si vážím: kolegové z TO (někdo to nakonec bude muset naprogramovat) či Koksáci (budou do té doby dělat s horším nástrojem než by mohli). Ale snad to dá do ruky klacek těm, kteří mají větší hlas než já: šéfům odborů, lídrům: podívejte, dostáváme se do úzkých, protože i spolehliví lidé toho mají dost.
Takže nemaluju tlustou čáru: budu to omezovat postupně. A rovněž postupně budu svou práci přesouvat tam, kde budulínkům co nejvíce znesnadním život: Do projektu “trafiky”, kde bude vidět na příjmy od státu těch, co sedí v radách a komisích. Do toku informací napříč stranou, aby se vědělo, co kdo kde kutí. Do lepšího zapojení nováčků, aby naše zastupitele kontrolovalo víc lidí: teď, kdy má většina nějakou funkci, se nám zoufale nedostává kontrolorů. Vida, to poslední zrovna souvisí s Naloděním. No, tak třeba to ještě přehodnotím :)