Šel jsem si koupit kalhoty (ano já vím že pořád brojím proti nakupování, ale staré se rozpadly a chodit nahý mi manželka zakázala), a došel nakonec do Decathlonu v Praze na Chodovci.
Hrůza. Šok. Nejdřív mně s úsměvem pozdravil sekuriťák u vchodu. Pak postupně čtyři prodavačky a prodavači. To už jsem se díval jestli nemám na hlavě čepičku s pružinkami nebo tak něco.
Korunu tomu nasadila slečna - tedy další prodavačka - která položila všechno co měla v ruce, šla se mnou půl kilometru na druhou stranu obchodu a ještě u toho vypadala, že ji ta práce baví.
Je to nakažlivý. U pokladny mě, zase s úsměvem, pustil před sebe nějaký Ukrajinec, prý nespěchá. Kasírák taky samá ochota.
Tak mě to rozhodilo, že jsem - sám od sebe- došel ještě jednou za tím sekuriťákem a poděkoval mu, jak zpříjemňuje den. Rozsvítil se jako žárovka.
Je to nakažlivý 🙂
Další posty: