Píše se podzim 2020, v Česku řádí Covid a hňup, co dusí občany každý týden jiným žlučovitým nařízením.
Za pár let se tomu budeme smát, ale žít v tom je momentálně jedna velká pruda.
A tak se rozhoduju - stejně se nedá chodit do společnosti - realizovat svůj dávný sen: zmenšit závislost na státech a korporátech a posunout se blíž ideálu off-grid living.
Žít ekologicky (nebrat si z přírody víc než mi dává) a ekonomicky (což v mém pojetí znamená minimalismus). Tahle dvě “e” patří k sobě.
Paradoxně, první krok k tomu je nákup snad nejméně ekologického ze všech lidských vynálezů, totiž auta.
Dodávka - bydlík
Nejsem poustevník, abych utekl do lesů, žil pod pařezem a živil se kořínky. Potřebuju v něčem bydlet, mít střechu nad hlavou, teplo, pohodlnou postel a trochu elektriky pro svou práci programátora.
Takže to je první krok: zařídit si jednoduché bydlení, upravené tak, aby bylo co nejméně závislé na okolí.
A protože jsem tulák, to obydlí by mělo mít kolečka, aby se dalo občas převézt za teplem.
Takže žádný mobilheim, žádný stromový domeček, žádná earthship. Obyčejná dodávka, kterou si udělám po svém.
Až bude obyvatelná, najdu si místo, kde může bydlet po většinu roku. Ale to je krok 2.
Jak začít
Jak jinak než metodicky: sepsat si požadavky a vybrat a koupit vhodný typ a ročník auta.
Pak se pustit do přestavby.
To první bylo jednoduché. To druhé se ukázalo jako překvapivě náročná věc.