Dodělal mi starý telefon, odešel tam, kam hodné telefony chodí, do digitálního ráje. Budiž mu recyklace lehká.
Tak nezbylo než si pořídit fungl nový, moderní mobil, umí volat, umí SMS a dokonce má kameru s rozlišením 64x32 pixelů. Stál skoro pětistovku.
Jenže: moderní telefony už nejsou na mou letitou simkartu velikosti pivního tácku, ale na cosi, čemu se říká nano-sim. Je to menší a vypadá to podobně, akorát to nemá ten plastový okraj, co vypadá zbytečně. Věren zásadě, že programátor čte manuál až ve chvíli, kdy se omylem maže systém nebo raketa letí k nesprávné planetě, beru nůžky a jdu na to.
Nejdřív jsem ostřihl kraje, aby se to vešlo. Nevejde.
Potvora jedna plastová.
Pak si uvědomuju, že jeden rožek má být zkosený. Přemýšlím, který to je (nabízí se dokonce 4 možnosti), nakonec vybírám jeden co vypadá nadějně, šmik a je to. Hned to vypadá líp. Pořád ovšem nepasuje.
Beru pilník, dopilovávám - měřím, už jsem u těch žlutých kontaktů a není co opilovat dál, furt to tam nechce vejít. Přemýšlím, že vezmu pilník i na ten zatracený supermoderní telefon, ale to už mi přijde trošku moc hackish přístup, tak hurá na web, co říká slečna Wikipedie, co doporučují operátoři.
A jejda, některé karty nejdou vystřihnout na nano, neboť mají moc velké kontakty. Bezva, takže mám aktuálně:
- nefunkční telefon
- nefunkční simkartu
- na stole bordel z toho plastu.
Má žena zachraňuje situaci, a abych nekopal do stolu, půjčuje mi svůj starý telefon, sice z něho čouhají dráty a baterka moc nefunguje, ale tu a tam se s ním i někam dovolat prý dá. Jenže: starý telefon je na velké simkarty. A já tu svoji právě opiloval na “skoronano” formát. Ale taková drobnost mne nezastaví.
Beru starou kreditku, stříhám z ní proužky a celek slepuju tavným lepidlem. Drží to taktak, ale nasunout se výsledný bastard do telefonu dá. Že bych celé dílo zakápl sekunďákem? Radši ne.
Připínám baterku, zapínám telefon, chvilka napětí:
“Sim karta nenelezena”
Žena: proč tak křičíš, stalo se něco?
Až pak si všímám: ona ta věc má sloty na dvě simkarty. A hláška “nenalezena” se týká té druhé.
Uff.
Funguje.
Jako první volá dealer nějaké hovadiny. Plný adrenalinu ho posílám do háje. Kvůli tomuhle jsem se s tím patlal?
Telefony jsou zbytečné, říkám to pořád. Co vlastně bylo špatného na poštovních holubech?
Další posty: