Stěny dodávky mám zatepleny a přemýšlím, čím je obložit. Montovat zpátky hnusné plastové čalounění nepřipadá v úvahu, vypadá i smrdí to úděsně. Obvykle se do bydlíků používají buď umakartové stěny ala mobilheim nebo bytové jádro ze 70 let, to ale při vší úctě k retru napodobovat nehodlám. Další metodou je nastřílet do nosníků smrkové lišty a k nim přišroubovat dřevěné palubky, obvykle tloušťky 12 mm.
Ten poslední způsob vypadá pěkně, ale má dvě nevýhody:
1) legislativa: už si koledujete o nutnost oficiální přeregistrace (což jou řádově desítky tisíc za papír, a protože žijeme tam kde žijeme, i absurdity typu “povinná kuchyňka”)
2) váha
3) zmenšený prostor (je to o pár cm, ale v bydlíku se počítá každičký kousek místa)
Nu dobrá, bude potřeba na to jít kreativně. Čičinka má okna až po zadní dveře. To byl základní požadavek, chci mít z postele výhled tam, kde zrovna bydlím. Proto můžu a musím obložení rozdělit na dvě části: pod okny a nad okny.
Spodní část bude inspirovaná automobilovým designem přelomu 20. století. Tehdy se pro úsporu váhy i oceli používaly dřevěné panely a výplně stěn i dveří, truhlářská prácička. Rozhoduju se vyrobit si na míru dřevěné obložení z 5 mm borové překližky, připevněné pár šrouby do stěn. Z legislativního hlediska je to výdřeva, a kdyby na STK brblali, celé to prostě vezmu a vyšroubuju. Obložení bude končit těsně pod okny, tak aby vytvářelo maličký parapet: tak akorát na čelovku, kondomy a další životní nezbytnosti.
Pro obložení stropu a prostoru nad okny se rozhoduju pro experiment: použiju silné plátno. Na strategická místa, to jest: nad okna a do míst, kde se stěny stýkají se stropem, napevno přišroubuju podélné borové lišty, frézované do elegantního profilu. Látka bude uchycena k nim: zkusím magnety, pokud to nepůjde, pak suchý nebo normální zip. Borové lišty budou dále sloužit pro uložení hliníkových profilů s LED ovětlovacími pásky.
Teorie jest taková, že zaprášené plátno čas od času sundám a přeperu, a až se mi znelíbí barva, vyměním ho za jiné. Bude to fungovat? Nevím.
Povrchová úprava dřevěných částí bude včelím voskem: trochu mne rozhazuje, že i měsíc po pokládce lodní lak z podlahy stále produkuje do prostoru mraky aromatických sloučenín (smrdí to jak chemička). Takže čím méně chemie, tím líp.
| « Předchozí kapitola: Elektřina potřetí | Další kapitola: Jak to s obložením dopadlo » |